Sníh a Já aneb jak šel čas
V r. 2011 mě napadlo, že by vám Petra mohla ukázat, jaký vztah mám od malička ke sněhu.
Petra se vždy snaží, abych měla alespoň jednu fotku mé maličkost na sněhu (ono jich je nakonec stejně více než jedna) Ke sněhu mám velmi vřelý vztah. Miluji v něm lítat, válet se, pohazovat si ho tlamičkou, nechat se koulouvat a být za chodící sněhovou kouli.
r. 2007_čím zválenější, tím sněžná Bonnie_moje první setkání se sněhem
S tím divným bílým, studeným, kluzkým.......zkrátka se sněhem jsem se poprvé seznámila, když mi bylo něco kolem půl roku a nějaký ten týden. Protože jsem byla o něco větší nic, sníh se na mě balil jako moucha na mucholapku a místo malého afghána se dom vráila jedna velká sněhová koule. Zmrazky jsem měla doslova všude. Petra s Martin ten sníh ze mě tahaly docela dlouho a asi si umíte představit, jak protivné je delší stání pro neposedné štěně.
r.2008_únor: Parodie na sníh, skoro žádný nebyl a jestli jo, tak jsem nezaznamenala
r. 2009_s Martinem Prosek: toho roku napadlo v jednu chvíli opravdu hodně sněhu. Petra využila té jediné přiležitosti, aby zvěčnila mou maličkost. Petře a Martinovi se povedlo během týdne vyfotit nezávisle na sobě dvě skoro stejné fotky. Obě jsou k vidění zde
Zima 2010_hodně hodně moc sněhu a málo chlupů, kousek od mého domova
2011_volnost na sněhu, to je něco, co mi hafíci milujeme. Měla jsem štěstí, že mě fotil manžel Petřiny kamarádky Míši. Díky němu mám i něco maličko fotek v pohybu. Tady jedna, kdy se pokouším Petru ulovit
Hurá, konečně zima_foto r. 2012
Po dlouhých měsících, kdy jsem vyhlížela sníh, konečně napadlo a mrzne. Za svůj psí život (nojo je mi už 5,5 roku) jsem nezažila takovou zimu jako letos (2012).
Petra říkala, že kdyby Evropa přišla o Golfský proud, který ji ohřívá, budeme tu mít další dobu ledovou. Tak doufám, že za můj hafí život se nic takového nestane.
I když teploty padaly hluboko pod bod mrazu, žádné velké opatření se u nás nedělalo. Procházky se mi zkrátily na nezbyté mimimum a zakázalo běhání. Pečlivě se sledoval teploměr a hned jak byla teplota o něco příznivější, už se mnou Petra a Martin vyrazili na delší procházku, dokonce jsem si i zaryla čumáčkem ve sněhu, proběhla jsem se. Jen to válení se ve sněhu mi nebylo dovoleno, abych si neuhnala zápal plic.
Z tlapek se doma vybraly zmrazky, zároveň se očistily od soli a namazaly se nějakým krémem, abych neměla polštářky popraskané. Pak už hup do postele a spát. Ani nevíte, jak jsem se přitom capkání unavila. Hi Hi Hi.
Když v Praze napadne sníh, myši mají pré_foto zima 3013
Hurá, Hurá, konečně v Praze napadl sníh. Ani nevíte jak se těšila, že si v tom bílém studeném zválím kožšížek.V loňském roce byly teploty hodně pod bodem mrazu a já jsem se pořádně ani nemohla vyřádit. Naštěstí jsou teploty letos přívětivější a já mám pré.
V třetím lednovém týdnu jsem byla u Petry a Martina a oba dbali na to, abych měla dostatek volného pohybu, což obnášelo každou procházku na plácek a lítat a lítat. Hodně jsem též při procházkách čuchařila, z čehož jsem měla na nosem sněhovou kuličku.
Jojo sníh je báječná věcička a my Afgháni jí obzvláště milujeme. Noříme se až po bříško, lítáme jak splašení, házíme ho všude kolem sebe, skáčeme na naše pánečky a snažíme se je do sněhu porazit, aspoň já se o to s Petrou pokoušela.
Jenže ona má teď na botech protiskluzovou podrážku tak ty moje náskoky ustála. Radost z blbnutí mi to nijak nezkazilo. Petra s Martinem se mno ve sněhu dělají psí kusy, no vždyť jsem taky pééés ne.
