Pomsta je sladká
Pomsta je sladká
Jestli někdo tvrdí, že my psi nemáme duši, že nic necítíme, že jsme jen zvířata........... je buď naprostý ignorant nebo hlupák.
Povím vám příběh o tom, že se nevyplácí dlouho nás nenavštívit a myslet si, že vám to nespočítáme i s úroky, když se zase náhle objevíte.
Petra s Martinem mě mají moc rádi. O jejich lásce ke mě nepochybuji, neboť mi ji dávají neustále najevo. Vždy tu pro mě jsou, když je třeba. Petra plaší pokaždé, když se mi něco děje. Vím, že by si neodpustila, kdyby něco v péči o mé zdraví, zanedbala.
Přesto se jednou za čas stane, že i přes veškerou snahu delegují svou péči na mou majitelku.
Petra s Martinem měli posledních pět týdnů hodně práce a i z náhlých zdravotních důvodů (ne svých) mě nemohli navštívit. Během té doby na mě oba mysleli, ale vidět je, splácat je pacičkama a hlasem dát najevo sou radost, je úplně něco jiného.
V sobotu za mnou Petra přijela návštěvu mimo jiné, aby zjistila, zda se mi po pěti týdnech bez kartáče, dá ještě zachránit kožíšek.
To víte, jak mi Petra řekla, že očistíme a učešeme kožíšek, otočila jsem oči v sloup a začala jsem přemýšlet, co jí provedu. Petra věděla, že se pokus o záchranu mého kožíšku bez nějaké lumpárny neobejde. Čekala, že jí něco provedu při česání...........omyl.
Vymyslela jsem něco lepšího.
Petra mi před polednem udělala "mickeymouse" (dva culíčky na uších, abych viděla). Cca v 12,40 jsem s Petrou chtěly jít na večení, když se spustil strašný liják.
Ve výtahu jsme se srazily s Martinovým tatínkem a přemluvily jsme ho, aby šel s námi...........co se dělo pak to byla pomsta dokonalá.
Vyletěla jsem do toho největšího bahna, lítala jsem jako splašená. Martinův tatínek jen koukal, protože takhle se při venčení nikdy nechovám. Po menším sklidnění se schylovalo k samotnému aktu pomsty. Když už to vypadlo, že jsem vyblázněná dost, začala jsem lítat znovu.
Po chvíli jsem zmerčila holuba a letěla za ním. Petra mě chtěla zastavit ale.......................vodítko mezi námi bylo skoro úplně natažené a jak se chtěla zapřít, aby mě zastavila........ujela jí na blátě noha a šup byla na zemi.
Čekala jsem, že dostanu vixe. Petra se začala smát. Čekala, že se jí nějak pomstím, ale že jí hodím do bláta, to jí ani na okamžik nenapadlo.Martinův tatínek jen příhlížel a vůbec mě nepoznával.
Když jsme došli z večení domů, byla jsem částečným mokroušem obecným........Asi po dvou hodinách se Petra pokusila pod rozčesávačem trochu porozdělovat chlupy na bocích a náprsence. Přečesala mi hlavu a udělala nového "mickeymouse". Rázem ze mě byla "chytrá horákyně".............."učesaná, neučesaná". Další pokus o zachování mého kožichu si Petra nechala na neděli.
V neděli Petra přijela ráno. Přivítala jsem se s ní, ale že bych z ní byla bůhví jak nadšená, se říci nedalo. Věděla jsem, co mě čeká........zase na stůl.
Petra vzala kartáč, rozčesávač a fén (nohy jsem měla mokré, bo mi byly umyty od bláta) Česání bylo náročnější, prvních 20 minut jsme dělala psí kusy. Petra se hodně zlobila a pohrozila mi, že jestli s tím nepřestanu, dá mi na zadek. Petře stačí mi pohrozit slovně a já s tím přestanu.
Po necelých dvou hodinách můj kožíšek vypadal úplně jinak, než jak mě Petra viděla v sobotu. Na jak dlouho se v tomto počasí dalo těžko odhadnout.
Mám sice doma šusťákový obleček............jeho použití na mé osobě je však velmi sporné.
Byla jsem z toho česání tak utahaná, že jsem si vzala odměnu a plácla s sebou v obýváku na koberec. Když Petra odjížděla ke své mamince a za Martinem, její odjezd jsem prospala.
To víte, Petřino plácnutí do bláta přišlo všem členům rodiny vtipné, hlavně Petřině mamince, jak jsem s Petrou zase zametla.
Teď před Petrou a Martinem stojí velké dilema: Kdy a jak mě překoupat a zachránit mi kožíšek na čisto.
Petra ví, že další podobnou eskapádu s delším nečesání a navštívením mě, absolvovat v dohledné době nechce.
Pomsta je sladká.
Někdy zase naviděnou u nějakého vtipného povídání.
Haf Haf. Bonnie Monteka
