Od malé Bonnie po Bonnie velkou
Od malé Bonnie až po Bonnie velkou (3.9.2009) aneb trocha nostalgie
Od prvního fotografování mé maličkosti v novém domově 24/9/2006 (těsně po příjezdu ze Žďáru u Jindřichova Hradce) až po to poslední 30/8/2009 (na zahradě) uplynuly necelé tři roky.
Bonnie foto 24.9.2006
Od 28.7.2009 jsem považována za plně dospělou. Pravda je, že na mém chování se můj věk skoro neprojevuje. Asi bych už měla mít rozum a chovat se jako dáma. Petřina maminka říká, že jsem pořádné rajstajblo. Petřin tatínek by zase řekl: "Až jednou dostanu rozum, tak se z toho zblázním a nic z toho mít stejně nebudu."
První rok mého života si Petra neustále říkala, že mě do psího hnízda přinesl racek chechtavý. V jednom kuse jsem měla vytlemeno.
Bonnie foto 30/8/2009
Pak říkala, že pro ní budu i jako velká "Malý Čumítek"
NO a teď zase říka, že je mě vidí jako včera, když jsem byla maličké o něco větší nic s velkýma chlupatýma packama a najednou jsem tříletá fena. Že ten čas strašně rychle utekl.
Petra čas od času zavzpomíná nahlas na moji prapratetu Eleganci ze Zličínských luk, nezapomene dovětek, že ona byla dáma a že kdybychom byly spolu pohromadě, určitě by mě jako správná praprateta vychovávala.
Ano ano, ač se to nezdá, od Elinčina odchodu do psího nebe 14/9/2006 uplynou přesně tři roky.
Čas plyne jako voda.....a tak si život užívám, co nejvíce můžu se svou člověčí rodinou. Myslím, že jsem měla opravdu velké štěstí. Ne všem pejskům se dostane takového daru, aby měl hodnou rodinu jako mám já.
Nechci, aby to vypadlo, že se opakuji. Podobné srovnání mé maličkosti v běhu času najdete totiž i zde hned jako první příspěvek.
