Afghánských chrt a Čínský chocholatý pes

DUOCACIB Brno 2017_so

• datum: 4.2.2017
• místo konání: Brno, BVV
• rozhodčí: Petr Řehánek, CZ
• kruh/hala: 51/F

Co předcházelo výstavě: Je to bez dvou dnů přesně rok, co jsme se na DUOCACIB 2016 stal Českým šampionem. Petra se na začátku této výstavní sezóny rozhodla, že mě bude hlásit jen na vybrané rozhodčí. Že pojedeme opět na DUOCACIB a pana Petra Řehánka, to byl spíš hec.

Už na Hanácké národní výstavě se Petra domluvila s majitelkou Jch. DeeDee z Jestřebího království, že pojedeme společně a že v Brně opět přespíme v hotelu Voroněž I. Jenže ony mínily, a příroda měnila. Par ní před termínem výstav si příroda postavila hlavu a začalo nejen snažit, ale i docela pěkně mrznout. 

Za těchto okolností se zrodila "hurá akce", že pojedeme už v pátek odpoledne. Petra zvyklá mě koupat večer před výstavou, mě musela vykoupat v pátek ráno a připravit mě na sobotní posouzení. Modlila se, aby se v Brně za pátek příliš zaprasil a co hůř, aby nepršelo, jak avizovali.

Na rychlo se sehnané ubytování v Ubytovně Pozemstav (web zde), nám poskytlo azyl z pátku na sobotu. O tomto ubytování mohu řici, že jsme ho ve zdraví přežili. Všichni se ve vzpomínkách vrátili ještě před rok 1989, kdy "já byl ještě pořád na houbách". 

Nesmím opomenout, že nás do Brna doprovázel jako tradičně i můj páníček Martin.

Nilufer Molosos Gratzi, maj. Dimitrieva Alla

Moje dojmy: V sobotu ráno jsme vstávali velmi brzy, abych byl vyvenčen a případně doupraven do výstavních parametrů. Posuzování ČCHP powder puff bylo plánované dle rozpisu až na 11,40 hod. Relativně jsme měli dost času, ale znáte to. Je třeba si vyzkoušet kruhu, pokecat s přáteli. Jak se začne posuzovat na nic není čas. 

Na Brněnském Výstavišti jsme byli něco kolem půl deváté. Přivítala nás hala "F" a kruh 51. Po celé ploše koberec a i docela dost místa na běhání. Petra s sebou vezla můj stoleček, kde si mě pohodlně dočesala. Od rána jsem byl v dobré náladě, hodně jsem se chtěl kamarádit s jinými pejsky.

Posuzování začalo v 9,30 hod dle rozpisu. Posuzování šlo pan rozhodčímu Řehánkovi od ruky. K nám pejskům milý a pozorný jako vždy. V kruhu jsme měli možnost vidět i zahraniční pejsky. Nejvíce jsme se s Petrou soustředili na pejsky našich přátel, ale také odchovy chs Molosos Gratzi. Vždyť Mařenka a Lučík nesou toto příjmení.

DeeDee si v sobotu v kruhu vyběhal s Pájou Horkou V1, CAC a získal tak druhého CACe v řadě, pokud toto zopakuje i neděli, stane se čekatelem Českého šampiona a za rok se spolu potkáme ve stejné třídě.

Luchnis For Molosos Gratzi, maj. Ornella Catullo, handling Martin Bastl

Do třídy šampionů byli nahlášeni tři pejskové . Všechno české odchovy, ale dva z nich v majetků německých vystavovatelek. Pejsek Big Brother Akwen, maj. Unterrainer Ulrike a Cyrus 'Tibetská Noc maj. Kreutzber Iris a pak moje maličkost Caterham Shahrastani.

Všichni tři jsme krásně běhali, krásně stáli na stole, až na jeden moment, kdy jsme toho posuzování měl dost a přemýšlel, jak k paničce do náruče.

Dostal jsem od pana Řehánka krásný posudek. Opravdu jsme se v konkurenci snažili uspět, pan rozhodčí nás ohodnotil známkou V2, r. CAC.

Vítězem naší třídy se stal Big Brother Akwen a V3 pak získal Cyrus Tibetská noc.

Abych nezapolmněl fenečka Daisy z Jestřebího království si též vyběhala V1, CAC se svou paničkou Janou Šáňovou. Stejně jako v lednu s námi holky bydlely na Voroněži.

Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo získat v naší třídě šampionů CAC, dokončení Grandšampiona ČR se odkládá, minimálně do neděle. Uvidíme, zda u pana rozhodčího Paunoviče Dušana, budeme mít více štěstí.

Ch. Caterham Shahrastani, maj. Petra a Martin Pšádovi, foto: Michaela Szurmanová

Neměla bych zapomenout, že se v sobotu v kruhu přestavila krásná fenečka o které říkají, že je Caterhamův holčičí klon, Kiss N Tell Forseti´s, v majetku paní Olgy Haller. Alibinka, jak fenečce Kiss N Tell Forseti´s doma říkají, je moje velká srdcovka. Albinka krásně běhal, stála a byla v kruhu velmi veselá. Pan Řehánek ji tentokrát ocenil známkou VD.

Po posouzení všech psů a fen ČCHP jsem s Olgou vzali naše hafánky ven a zvečnily Caterhama a Albinku spolu. Tady je výsledek.

Jak by řekl pan Lelíček: "To je podoba, až jsem se léééék :-) :-) :-)"

Bylo něco kolem půl třetí a my se vydaly směr Voroněž I. Hotel sousedí bezprostředně s Výstavištěm. K hotelu akorát docházel můj manžel Martin. Ubytovali jsme se a vyrazili všichni "účastníci zájezdu" na odpolední posezení do hotelového baru. Dlouho jsem se tak nezasmála.

Večeři jsme oproti plánu museli absolvovat v hotelové restauraci Voroněž II. Což mě osobně mrzelo i kvůli Martinovi. Vyprávěla jsem mu úžasné večeři, kterou jsme absolvovali v lednu. Večerní dojem nám pokazil ples, který se v hotelové restauraci Voroněž I pořádal a hotelový hosté tak byli ochuzeni o úžasný zážitek místní kuchyně.

Večer jsme se uložili ke spánku s vědomím, že nás ještě čeká druhý výstavní den.