DUOCACIB Brno 2015 - Afghánský chrt - SO
DUOCACIB Brno 2015 - Afghánský chrt - SO
datum konání: 7.2.
místo konání: BVV, Brno
hala/kruh: F40
rozhodčí: Misterka-Kluska Wieslava (PL)
Co přecházelo výstavě: Na letošní DUOCACIB jsme se strašně těšila, už proto, že jsme měla přihlášeného Caterhama na oba dva dny. Naplánovali jsme si tak s Martinem malou dovolenou. Po zkušenost s cestování na z EDS 2014, jsme se rozhodli, že pojedeme brzy ráno v sobotu do Brna a domů pojedeme až v pondělí dopoledne, aby se Caterham mohl trochu po neděli zregenerovat. Mám pocit, že v mém životě platí mnohonásobně "já míním, život mění" a nebo "když chceš pobavit boha, řekni mu jaké máš plány". Zůstalo jen u přání Caterhama vystavovat.
Moje dojmy: Zdravotní stav i přes veškerou možnou péči, někdo by řekl, že to až přeháním, se nezlepšil, potíže se ve vlnách obden vracely, jsme na sobotní DUOCACIB odjížděla sama. Musím se přiznat, že jsme bojovala s myšlenkou, zda vůbec odjet, nebo jet až v neděli, nebo nejet vůbec. Protože jsem měla objednané šampóny, nedalo se nic dělat.
Ranní odjezd se mi z důvodu pozdního ranního vstávání odložil o hodinu, Caterham naštěstí nezvracel, tak jsem mohla odet trochu v klidu. Cestou na nádraží jsme potkala paní chovatelku fretek, která shodou okolností také jela do Brna na výstavu. O fretkách jsem se tak dozvěděla spoustu zajímavého. Pravidelný příjezd 8,19, koupit lístek a hurá na Výstaviště.
Protože jsem byla bez Caterhama, rozhodla jsme se, že se zastavím u kruhu Afghánů, podívám se, co je nového a něco málo nafotím, pokud to půjde. Kruh F40 byl situovaný stejně blbě jako případě Národní výstavy při EDS, věděla jsem, že fotit tmavé psy bude docela potíž. U kruhu jsme byla asi za 10 minut devět. Rychle jsem se pozdravila s přáteli, doběhla na záchod a už se v kruhu začalo posuzovat.
Musím říci, že co mám Caterhama, nemám vůbec čas se u kruhu zastavit, moc mě to mrzí, protože to byli právě Afgháni, kdo mě přivedli k Čínským chocholatým psům. Mnoho Afghanářů má svůj velký podíl, že o tomto plemeni toliko vím a také, že jsme se dokázala snad s důstojností postarat o Bonnie a ještě stále máme srst tam, kde je. Pravda ne na dlouho. Na jaro 2015 jsem jí slíbila stříhání. V té době už to bude 9letá babička a koupání a česání jí už činí značné nepohodlí.
Spoustu se toho změnilo, hlavně psi se změnili. Psi/feny, co si pamatuji jako štěňátka pomalu odrůstají, někteří se péčí svých majitelů mění k nepoznání, přibylo hodně nových majitelů, sem tam pes jde s jiným handlerem, než jsme zvyklá. Musím říci, že jak z toho člověk vypadne, nestačí se divit, o co všechno přichází. V tom pozitivním slova smyslu.
K posuzování paní Misterka-Kluska Wieslava (PL) se vyjadřovat nebudu, to mi nepřísluší. Nejsem takový odborní, ale obecně by se dalo říci, že jsme už zažila rozhodčí, který věnoval více péče posouzení psa. Občas jsme nabyla dojmu, že z ní psy nejsou až tak úplně v pohodě. Ale to jen můj subjektivní dojem.
Po posouzení Afghánů jsem prohodila pár slov s přáteli a přesunula se na druhou stranu haly ke kruhu Čínských chocholatých psů. Naháčci byli posouzeni, labutěnky posouzení čekalo.
Věci jsem si uložila u manželů Vokounových, vzala fotoaparát a skrze hledáček sledovala dění v kruhu. Protože ještě hodně hodně plavu v rozpoznávání jednotlivých psů a jejich majitelů, snažila jsem si dění užívat jako fotograf a moc neřešit, kdo je právě v kruhu.
Ve třídě mladých se krásně předvedl krémový pejsek Cameron Clary Aldrigen. Po oba dva dny měl být naším soupeřem, ale bohužel vše se vyvinulo jinak než se čekalo. Cameronek získal třetího CAJCe, stak se tak Junioršampiónem ČR a zároveň kvalifikantem na Cruft´s 2016. V neděli si též vyběhal CAJC.
V mezitřídě se pak ve fenách předvedla Caterhamova neteřinka Aileen Čínské štěstí a též dokončila Junioršampionát ČR. Šikovná holčička. Doprovod jí dělala její maminka a Caterhamova sestřička Afla Romeo Shahrastani.
Co říci k panu rozhodčímu Kučerovi. Četla jsme k jeho způsobu posuzování různé reference, více kladné než záporné. Z pohledu prostého diváka jsem měla takový divný rozporuplný pocit. Těžko se mi to popisuje. Řekla bych, že po této výstavě budou Ti,co se k němu na posouzení vrátí a Ti, kterým tato výstava v jeho přítomnosti stačila.
Můj celkový dojem z výstavy je takový nijaký. Poprvé za ty roky, co jezdím mě to na výstavě nebavilo. Ne proto, že by mi lidé kolem kruhu ublížili, nebo mě nebo Caterhama pomlouvali, nebo snad, že by na mě byli zlí, ale proto že jsem ho nemohla mít s sebou. Neriskovala bych, že se jeho zdraví během výstavy nebo bezprostředně po ní zhorší.
Je to zvláštní, když máte psa přihlášeného a pak jedete bez něj. Někdo by řekl, že je lepší nejet. Já ale tentokrát musela.
Fotografování mi taky moc nešlo, asi na to mělo vliv i moje nicotné rozpoležení mysli. Řekla bych, že jsem měla oko z kašparovy kravičky více než jindy, ale upřímně někdy se se světlem v hale nic dělat nedalo.
PO vyhlášení BOB u ČCHP jsem se odebrala na nákupy, poklábosila s přáteli, poňuchňala wionnu R. Čínské Hedbáví Elišky Havránkové a vyrazila vlakem zpět k domovu.
Caterham byl šťastný, že jsem o šesté hodině dorazila domů a přivezla mu nějaké dobrůtky a že mě má konečně pro sebe. Nehnul se ode mne závisláček ani na krok.
Nechci říkat, uvidíme se Brně za rok. Ráda bych už s Caterhamem a podle termínu buď ještě v mezitřídě nebo ve třídě otevřené, ale jak vidíte v mém životě platí "já míním, život mění". Necháme se překvapit.
