Dovolená, aneb jak se nenudit v Brně
Moji milí psí a člověčí kamarádi,
rád bych se s vámi podělil o povídání, jak jsme trávil společné chvíle v Brně s Martinem a Petrou.
Strávili jsme v Brně společně pět dní, z toho byla Petra čtyři dny na brněnském Výstavišti. Dva sama a dva se mnou.
O této dovolené se vědělo dlouho dopředu, vlastně ještě před tím než jsme se narodil. Petra s Martinem by řekli, že to bylo v době,kdy jsem "byl ještě na houbách".
Původně měli jet jen oni dva. Když už jsme přišel do jejich rodiny, Petra využila té příležitosti a přihlásila mě na Evropskou výstavu psů, která se v termínu jejich dovolené v Brně konala.
Petra měla malou cestovní a balící horečku už pár dní předem, protože na nic nechtěla zapomenout. Hlavní Petřinou starostí bylo, abych já měl všechno sbaleno.Úterní večer byl absolutně hektický a co hůř, my chlapy jsme nebyli zrovna spolupracující jednotkou.
Ve středu 22.10.ráno se dodělo vše, co bylo třeba. Já byl sbalen do své přepravky a vyrazili jsme směr Brno. Hlavní nádraží už jsme znal, ale ještě nikdy jsme nebyl na vlakovém nástupišti. Do vlaku jsme se "nalodili" v pohodě, já si ustlal u Petry na klíně. Následně jsme prakticky celou cestu prospal na sedačce vedle Petry. Cesta nám utekla na prosto pohodově (2 hodiny a 45 minut). Jen to počasí, kdyby spolupracovalo. Od České Třebové nás až do Brna provázel déšť.
V Brně jsme byli něco po 13,10 hod. Koupili jsme si lístky na MHD, tedy konkrétně na šalinu (po pražsku tramvaj) a vydali se směr náš hotel Bílá Růže. Bílá Růže je hotel v městské části Komárov. Jezdí tam šalina č. 12, zastávka Konopná, kde se vystupuje je přímo před hotelem. Pokoj jsme měli v prvním patře. Jak jsme se dozvěděl,
Petra s Martinem v tomto pokoji bydleli opakovaně. Ubytovali jsme se, odpočinuli a první den jsme nic nedělali. V 19 hodin jsme šli do restaurace,která je součástí hotelu na večeři. Šel jsem i já. Pejskové tam totiž mohou. zalezl jsme si pod stůl a niko o mě nevěděl. Martin s Petrou ocenili, že se chovál velmi kultivovaně, že jsem šikovný a nežebrám.
Ve čtvrtek jela Petra přes poledne na Výstaviště, kde se konala Národní výstava pro plemeno Afghánský chrt. Petra si podle všeho focení užila, ale i tak pak pospíchala z mnou a Martinem na hotel. Byl jsme rád, že mám ty dva dvounožce zase pohromadě. Odpoledne jsme pak strávili odpočinkem až do večeře.
Pátek se opakoval v úplně stejném scénáři, jen Petra odjela hned ráno. Tentokrát měli Afghánští chrti Evropskou výstavu. Sešli jsme se odpoledne u McDonald´s a zamířili na hotel odpočívat. To jsem ještě netušil, že mě čeká premiérové koupání ve sprchovém koutě hotelového pokoje. Petra se bála, že se budu pokoušet o úniky "alá Hudini". Nic takového se nekonalo. Byl jsem opravdu hodný a šikovný. Zato u fénování jsem docela brigule, až se na mě Petra oprávněně rozlobila. Šli jsme spát docela brzy.
Ráno vyvstala otázka, jak mě udržet co nejvíce v suchu a tak, abych si chlupy nezaprasil. Do haly jsme dorazili něco kolem čvrt na devět. Národní výstava se konala v hale "F", jako po dva předchozí dny. Kruh byl prostorný. Byl jsme tam sám, protože nikdo z majitelů pejska do tř. dorostu - varieta powder puff nehlásil. Hezky jsem běhal, pěkně stál na stole a dostal jsem hodnocení VN1. Posudky se nepsaly, takže máme jen kartičku a diplom. Za námi se přišel podívat i Martin. On an výstavy moc nechodí, ale pro mě s Petrou to byl svátek. Uvidíme, kdy si to zase bude chtít zopakovat. Fotečky z Národní výstavy mám od Ivetky Knotkové. Ivetko moc Ti děkuji.
Odpoledne jsme strávili jak jinak odpočinkem. K večeru padla mlha a já byl po večerní procházce poněkdu mokřejší. Petra mě vyfénovala, přepudrovala mi kožich (tedy jen nožky a bříško), abych nebyl cítit a hezky vypadal v kruhu při konání EDS. Petra zabalila všechny naše věci, neboť jsme po EDS (EuroDog Show) odjížděli směr náš domov Praha.
Ranní vstávání proběhlo o poznání lépe. Po procházce opět usušit, narovnat chlupy. Poslední společná snídaně, šup do přepravky a tramvají směr Výstaviště do haly "V". Kruhy už byly připraveny. Labutěněk bylo přihlášeno 45, Hairless pak 126, nevídaný to počet na Českou republiku. Já byl ve své třídě zase sám. Od rána jsem byl špatně naložený. Cítil jsem se unavený. Ten dvoudenní výstavní maratón není nic pro mě, zatím. Moc jsme neběhal, na stole se trošku kroutil. Petra počítala s tím, že dostaneme "N", tedy známku Nadějná. Paní rozhodčí jsem se asi musel líbit, když mi zadala VN1 (Velmi nadějná).
VN1 v mé třídě dorostu znamenalo, že jsme museli čekat do odpoledne na zadání Evropské naděje, která se zadávala druhý rok pro třídu dorostu a štěňat. U plemen, kde bylo více barevných rázů nebo variet, se tento titul zadával "jen" nejlepšímu psovi a feně. Mě tedy čekalo ještě jedno předvedení v kruhu proti haireless pejskovi ze stejné třídy.
Prospal jsem se v bedýnce do odpoledne. Podle všech přítomných jsem byl živější, veselejší a lépe jsem běhal. Přesto se titul Evropská naděje získat nepovedlo. Titul získal hairless pejsek Kymco Maxxer Gattaga.
Počkali jsme na zadání Evropského vítěze ve fenách, vyhrála ho a následně i BOB Ethienne Jemalle paní Ivančové. Moc jsme jí to s Petro přáli. Je to krásný úspěch českého odchovu a českého majitele. Ono vůbec se tu naši vystavovatelé neztratili. Všem moc blahopřejeme a třepeme packou.
Domů jsme jeli opět vlakem ČD "SLOVAN". Cesta to byla hodně nepohodlná. Ne pro mě, neboť já ji celou prospal u Petry na klíně. Martin říkal, že takovým ošklivým vlakem už nikdy víc. Domů jsme přijeli něco kolem sedmé. Petra vybalila všechny naše věci. Únava byla velká. V obvyklou dobu jsem byl vyvenčen a šupky hupky do pelíšku. Petra říkala, že mám od návratu domů teplý čumáček a malá skleněná očička. Štěňátka mají hodně spát, což u mě moc nehrozí.
Poklidu jsem spal až do rána. V pondělí se mnou Petra a Martin byli doma, stejně jako v úterý. Měl jsme s nimi dlouhou dovolenou. Od středy zase na standardní režim. Nemám to vůbec špatné, i když Petra s Martinem chodí do práce, přes týden mám i chůvičku a tak to mám velmi pestré.
Jak vidíte, i takhle se dá užívat psí život.
U dalšího povídání zase na hafanou.
Váš Caterham "Kamísek" Shahrastani
