Co přinesl r. 2015
co přinesl r. 2015
17.5.2014 se mi hodně změnil život a mě do života vstoupilo čtyřnohé chlupaté štěstí jménem Caterham Shahrastani.
Jsem za to a vždy budu, vděčná.
Rok 2014 byl pro nás časem seznamování, objevování a Caterhamova dospívání. Musím říci, že mi Caterham rostl a měnil se před očima.
Byla jsem zvědavá, co nám r. 2015 přinese za dobrodružství.
Že to bude tak trochu běh přes překážky mě ani trošku nenapadlo.
V lednu jsme ho přihlásila na Hanáckou národní výstavu. Myslela jsem, že na výstavu jedu se psem, ale v kruhu jsme měla malého Kozlíka.
V únoru nás čekala DOUCACIB a já tak nějak doufala, že zkusíme zahájit zisk Junioršampionátu. Omyl. Místo toho jsme se potýkali
s Caterhamovými zažívacími potížemi, které velmi rychle dokázala určit naše dvorní veterinářka MVDr. Pavla Holá z Veterinární Kliniky Poděbradská.
(Odkaz ZDE http://www.veterinapodebradska.cz/). Do Brna jsem tak na jeden den odjela jen já.
V mezidobí jsme s Caterhamem začali chodit na cvičák. Musím říci, že se tam Caterhamovi líbilo více než na výstavách. Výcvik pro malá plemena vede paní Marie Musilová, dlouholetá chovatelka Německých ovčáků z CHS z Atalu.
O skládání zkoušek jsem neuvažovala, ale Caterham potřeboval pravidelné zaměstnání a jeho to mezi pejsky baví.
Další výstavy jsem plánovala až na květen. Už jsem se naučila, že mám dát raději na první jasnou myšlenku a moc nekombinovat, jinak se určo něco po....re. Na poslední chvíli jsem Caterhama přihlásila na Mezinárodní výstavu do Budějovic. Bohužel jsme na ní neodjeli, bo Caterhama postihl hemoragický zánět žaludku a střev. Toto onemocnění bych nepřála ani nehoršímu nepříteli. Zatímco my se s manželem třásli strach, Caterham byl naproto vysmátý.
Květnové Letňany jsem tedy také odstřelila. Začínal se nám krátit čas.........Na Junior šampiona ČR nám v tu chvíli chyběly přesně 3x CAJC. Tedy všechny.
Začínala jsem přemýšlet, že se na Jch. vykašlu, že Caterhama začnu rovnou hlásit do mezitřídy a pokusíme se získávat CAC na Českého šampiona. Pak jsem si říkala, že 2x CAJC a první CAC použiju na dokončení Jch.
Když se ohládnu zpět, řekla bych, že při výstavách máme s Caterhamem více štěstí než rozumu. Nebo zatím jsme měli.
Na Národní výstavu v Klatovech jsem Caterhama hlásila na poslední chvíli, neplánovaně a do tř. mladých. Že bychom to přeci jenom zkusili. Po pěti měsících zase do kruhu. Caterham trošku rozhozený, ne moc spolupracující, ale i tak paní rozhodčí Romana Mašková na nás byla strašně hodná a my získala náš první CAJC.
Další výstava, kde jsme CAJC mohli získat byl červnový Intercanis Brno, zde posuzovala naše oblíbená rozhodčí paní Olga Dolejšová. Ve třídě jsme se tentokrát
potkali s krásným pejskem Kabukim Kerei Queen Malverne. Dávala jsem nám jen malou šanci, ale paní Dolejšová můj pesimismus viděla jinak a odměnila nás známkou V1, CAJC. Najednou JCh. začínal získávat poněkud jasnější obrys.
V červenci tedy na poslední výstavu, kde jsem ještě mohli do třídy mladých a to na Národní výstavu v Mladé Boleslavi. Posuzovala paní Jílková.
Caterham ráno veselý, s ocáskem nahoře. Pak si čuchnul k trávníku, někde chytil háravku a já už s ním nehla. Začínala jsem naše šance vidět dost černě. Znám ho "lotra babinckého", jak chytne stopičku, panička na druhé straně vodítka se stává nezajímavým objektem. Snad při nás stáli všichni andělé strážní. Z Mladé Boleslavi jsem odjížděla s Junioršampionem, vlastně "žampionkem" české republiky.
Získání Jch. jsem považovala za malý zázrak poté, jak klikatá cesta k němu byla.
Před námi se tedy otevřela cesta k Českému šampionovi. Říkala jsem si, že to už bude mnohem těžší.
Do konce roku Caterham nasbíral 2x CAC, 2x r. CAC, zvládli jsme i Oblastního vítěze (byť jsme byli v kruhu sami, ale u pana rozhodčího Karla Hořáka nikdy nevíte, s jakým výsledkem odejdete z kruhu) Caterham si poprvé vyzkoušel, jaké to je jít do kruhu beze mě.
Přestoře jsme se s Caterhamem potkali do října 2015 2x přímo s psincovým kašlem, naštěstí se nám toto onemocnění vyhnulo.
V listopadu se pro mě změnil i můj pracovní život a mě čekala po mnoha letech nová etapa.
Vánoce jsem strávila doma. Jen Silvestr byl tentokrát pro Caterhama mnohem bouřlivější, ale bouchací půlnoc jsme ustáli bez potíží, jako by se nic nedělo.
Tak hurá do r. 2016.
